S překladatelem Ladislavem Nagym jsem si povídal o jeho posledním
překladu knihy Kazua Ishigura Nokturna: Pět příběhů o hudbě a
soumraku. Do Chrbonína, malé vesnice v jižních Čechách, kde se prý
tak dobře překládá, jsem dorazil, jak jinak, než těsně před
setměním.
Esejista, romanopisec a básník Michal Ajvaz se narodil v Praze.
Vystudoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a
pak se živil jako dělník, noční hlídač garáží a čerpač ve vodárně.
Byl redaktorem Literárních novin a od roku 2003 je zaměstnán v Centru pro
teoretická studia Akademie Věd a Univerzity Karlovy. K jeho nejznámějším
knihám patří Druhé město, Prázdné ulice či román Cesta na jih.
Po přečtení knih San Remo Drive a Regina, jsem ihned věděla, že se musím setkat s jejich autorem, Leslie Epsteinem. Zaujalo mě nejen jeho dílo, ale i jeho neobyčejné dětství strávené v Los Angeles ve zlaté éře Hollywoodu. Leslie Epstein, syn režiséra kultovní Casablanky, se ve svém dětství pohyboval mezi hollywoodskými celebritami. Nejen události z dětství se však staly inspirací pro několik jeho knih.
Herta Müller byla v roce 2009 odměněna Nobelovou cenou za literaturu za dílo, „které s básnickou zhuštěností a vypravěčskou otevřeností vykresluje krajiny vykořeněných“. Ukázku z autorčiny tvorby přeložila Radka Denemarková.
Francouzský spisovatel Gilles Leroy (1958) studoval literaturu, věnoval se například tvorbě Henri Michauxe, ale nedokončil univerzitní studia a začal cestovat a pracovat jako novinář. Tehdy četl hlavně americkou a japonskou literaturu. První román Habibi (1987) následovala desítka dalších – zejména: Ruský milenec *(L’Amant russe, 2002), *Dospívání *(Grandir, 2004) a *Champsecret *(Champsecret, 2005). Kniha *Alabama Song *(2007), která vyšla také v češtině, byla oceněná nejvyšším francouzským literárním oceněním – Goncourtovou cenou. Před měsícem a půl Leroy představil v Paříži novou knihu *Zola Jackson.
Město bylo tiché, šedivé a smutné. Michael March v rozhovoru s Barney Rossetem o návštěvě Prahy.
New York
Herta Müllerová čte ze svého nového románu Atemschaukel (Na houpačce s dechem). Líčí v něm temné období diktatury v rodném Rumunsku. V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung osvětluje význam tohoto tématu ve své tvorbě.
Pokračuj: 1-7 8-12 Nahoru na archiv
